Ve světě stínu: Díl 2. HAMIŽNOST

“Však se poděl s bráchou, nebuď lakomá. Tě neubyde, ne?”

“Nech taky něco pro ostatní” 

Ta situace, kdy ve škole vytáhnete mentosky a najednou je kolem pět natahujících se dlaní.  A ty máš z celýho balíčku půlku, protože hodná holka se přece rozdělí se všema. 

Je v pořádku, že nás jako malý učili myslet i na ostatní, protože jako člověk žijící ve společnosti jinejch lidí tuto vlastnost potřebujeme umět uplatnit. 

Co se ale stane, když se podíváme hloub je, že nepovažujeme za přijatelný chtít něco prostě jen pro sebe, protože PROTO! A chtít toho hodně mooooc! Prostě se tím udávit! 

Vždyť v plno pohádkách je záporák lakomej a hamižnej a hnusnej a zlej a taky na to pěkně doplatí. A my chceme být dobrej člověk, tak upadáme do mnohdy “falešné” skromnosti. 

Kam to vede? 

Nedovolíme si chtít víc. Nedovolíme si chtít nadbytek a sami to před sebou schováváme pod nějaký narůžovo nabarvený ctnosti. 

Když budu mít víc peněz, budu moct dětem zaplatit super školu, sportovní kroužek…cokoliv.

Když budeme mít víc peněz, budeme moct cestovat a poznávat svět. 

Což je všecko samozřejmě legitimní a dobrej důvod, proč chtít žít v nadbytku.

A co když bys nechtěla jen “víc peněz”, ale být “nechutně zazobaná”, protože prostě proto. 

  • Co kdyby sis připustila, že mít dvacet značkovejch kabelek (nebo čehokoliv jinýho) by ti vlastně dělalo radost, čistě jen to vlastnictví drahé luxusní věci. A měla bys je jen pro sebe. 
  • Co kdyby tam vůbec nebyla otázka:

“Aaale, co bych dělala s tolika penězi?”

Na peníze se to vztahuje lehko a jsou, pojďme si uznat otevřeně, symbolem a prostředkem k projevu lakomství a hamižnosti. A co kdyby to bylo cokoliv jinýho? 

Jo, raději si to ani nepřejem, protože pak přijde ta realita a ta práce a ten impostor syndrome a únava a…nedostatek. 

Fajn. Ne vždycky je to tak lehký jak si představujeme. 

V první řadě si ale pojďme připustit a spřátelit se s tou částí nás, která nosí norkový kožichy a nic jinýho, než zlato a diamanty by na sebe nevzala. 

Pokud jí zlato nesluší, spokojí se s platinou. 😉

A pak? 

Pak jí můžete říct, že se vám sice kožichy nelíbí, ale povlečení z pravýho hedvábí, dovolená u moře a děti s top vzděláním je to, co vám má tahle Full Glam tetka doručit.

 

Sleduj mě:

Další příspěvky

Ve světě stínu: Díl 3. MARNIVOST

“Zrcadlo, zrcadlo, pověz mi. Kdo je v zemi zdejší, ze všech nejkrásnější?” vs. “Ty dnešní holky nosej tolik make-upu, že ani nevíš, vedle koho se